Když se tu dlouho nic neobjeví, může to mít více příčin. Buď nemám čas, nebo nemám náladu (případně obojí) a nebo – zvláště poslední dobou – jsem někde na dovolené. A to poslední bylo příčinou mého více než týdenního odmlčení. Letos jsme měli jednu delší dovču (Kréta, viz Jsem z5) a jednu o něco kratší teď. Cíl: Anglie. Zážitků bylo dost, ale nechce se mi psát souvislý text, raději sem umístím několik fotografií. Představují víceméně náhodný výběr.

Střídání stráží u Buckinghamského paláce v Londýně je něco jako prvomájový průvod. Spousta lidí, hudba, chlupaté čepice.

Velká města mají něco do sebe, nicméně venkov je stejně krásný, ne-li krásnější. Níže foto z vesničky severně od Northamptnu – Walgrave.

Veverek je tam mnohem víc, než ve Františkových lázních. Jsou mnohem více oprsklé a pokud je co, zobají z ruky.

Stansted, letiště u Londýna, na které se jede vlakem z Londýna zhruba polovinu doby, co trvá let do Prahy. A takhle se tam čeká, než vás někdo vyzvedne. Frankie, where are you, man?

Ve Science muzeu v Londýně jsme strávili dost času a kdyby nás nevyhnali, strávili bychom tam mnohem déle. Proti našemu technickému muzeu je mnohem větší, zajímavější a vyspělejší. Na fotografii je první sériově vyráběné auto (Ford T).

Na určitých místech (na snímku Trafalgar square v Londýně) je velké množství ptactva. A jsou stejně vofrklý, jako ty veverky.

A jsme zpět ve Science muzeu. Na snímku níže je kabina Apola 10. Jak tomuhle mohl někdo důvěřovat?

Cambridge. Vrátil jsem se na místo činu (poprvé jsem tu byl v roce 2004). Toto mají kolem sebe studenti. Srovnejte se Strahovem.

Občas trochu sprchlo. Snímek pořízen v Holland parku v Londýně. Něco jako pražská stromovka. Ale i zde platí něco podobného, jako u toho muzea.

Odcházejícího Tonyho Blaira jsme na Downing street neviděli. Za to jsme viděli po zuby ozbrojenou ochranku.

London Eye. Nevyzkoušeli jsme (musíme si něco nechat na přístě ;-), ale kolo je to parádní.

Myslel jsem si, že řízení auta s volantem vpravo a jízdou vlevo je jen pro sebevrahy. No, zas tak těžký to nebylo. Jen kdybych měl po pravé straně místo igelitu s průzorem 10x10cm normální okno. (Škoda Felicia, na pravoboku vytuněná – viz dále)

Západy jsou tam moc pěné.

Pouliční bavič byl opravdu bavič. Krom toho, že byl uvolněný a zábavný, ještě k tomu si z publika vybral čecha (moc jsme jich tam nepotkali, tohle byl snad první), který se mu představil jako Vojta. Pouliční bavič ho po chvilce přejmenoval na Zojta a nakonec z něj udělal Volkswagen. Inu, na každý má dobrou pamět na jména. 🙂

V Anglii se provádí speciální tuning škodovek. Postavíte se na správné místo ve správný čas a počkáte, až si tam bude nějaká dívčina zkoušet couvání. Nám na to stačila necelá minuta. A bylo vymalováno. Tedy přesněji řečeno – překlepáno a vyskleno.

Ve Stratfordu upon Avon se jednak narodil Shakespeare, jednak je to nádherný město a jednak se tam rodí takovýhle pěkně velký motýli.

Angličani mají pár úchylek. Krom toho, že mají u umyvadla oddělenou studenou a teplou vodu (to se asi obecně ví), že jezdí na kruháku doleva (to je logické), tak místo značky Opel musí mít specialitku a Opelům říkají Vauxhall. (vyfoceno speciálně pro DJe)

Dva Češi v japonské zahradě v Londýnském parku. Ne nadarmo se říká, že Londýn je hodně kosmopolitní město.

Celkově vzato – kdyby to tam nebylo tak pekelně drahý (pro normálního čecháčka, který tam přijede jen na skok), jezdil bych tam na prodloužené víkendy, na další dovolené a vůbec. Když vyjde počasí, je tam opravdu nádherně. Na tomto místě bych chtěl ještě poděkovat Frankiemu 🙂 za super support, za pozvání a zařízení ubytování na část pobytu a Majklovi 🙂 za ubytování, dopravu a pokec. A přeju oběma hodně šťastných kilometrů za volantem.