Rovnátka a čelistní operace: Další den D: sundání rovnátek (25)

V rámci seriálu Rovnátka a čelistní operace, který byl publikován na blogu Rovnátka a život s nimi, je toto další díl. V úvodu budu vždy komentovat článek níže, který vyšel na výše zmíněném blogu.

Komentář 28.11. 2010: Znáte ten pocit, když dokončíte nějaký projekt. Už hledíte na další a ani nemáte čas se radovat z toho, že jste dokončili ten předchozí. Tak bych charakterizoval tuto poslední fázi. Rovnátka servali a já to od toho května až dodnes neoslavil! Neožral jsem se, neskákal jsem radostí, nevřískal jsem jak náctiletá puberťačka, která poprvé dostala pusu. Nic. No a co. Život jde dál. Pak jsem přišel na to, že ten problém, který jsem "z neradování se" měl, byl v tom, že jsem se najednou neměl na co těšit. Jako dítě, které dostalo hračku, hodinu si s ní hrálo a pak chtělo jinou. To mě utvrdilo v tom, že cíle jsou na nic. Důležitá je cesta. Ale k tomu, aby člověk mohl jít po cestě, musí mít ten cíl.

Další den D: sundání rovnátek

Tak a je to tady. Neuvěřitelné se stává skutečností. Po PŘESNĚ 2 letech a 4 měsících (důkaz zde) mi dnes servali rovnátka ze zubů. Oboje – nahoře i dole. Když pominu to, že teď přijdou na řadu snímací "udržovače", tak bych mohl snad už prohlásit – projekt dokončen, pacient přežil.
Předpokládám, že teď už mě nic překvapujícího nečeká. Zítra dostanu snímací aparátky, přičemž na horní zuby to bude jakási průhledná destička, která je sice sundavací a zastamdací, ale bude se nosit nepřetržitě (jak dlouho nevím, asi 2-3 měsíce) a na dolní zuby bude sundavací aparátek na noc.

Jak probíhalo sundavání rovnátek

Heleďte, je to pro ty doktory a sestry rutina. Až taková, že má člověk pocit, že jde na další kontrolu. Nejprve přilepí na spodni zuby zezadu drátek (říkají tomu dlaha), která není vidět, nijak nepřekáží, ale jazykem je cítit.
A pak začnou odštípávat zámečky. Myslel jsem, že nejprve sundají drátek a pak po jednom zámky. Haha. Ani omylem. Vše se rve najednou. Spodní zuby, kde jsem měl kovové zámečky, šly dobře. Nejhorší je to lupnutí kroužků vzadu na šestkách. Je to něco nepopsatelného. Udělá to takový "křup", jakoby se vám rozskočil zub. Nebolí to, ale je to trochu nepříjemné. Totéž pak odštípávání těch zámečku. Zní to jakoby vám odštípávali kusy zubů. Opět – nebolí to, ale je to trochu nepříjemné. A protože to takhle subjektivně zní jako štípání zubů, tak doktorka asi šeskrát za tu dobu řekla "nebojte, to je jen to lepidlo". 🙂
A horní čelist, kde jsem měl (zdůrazňuji ten minulý čas! 🙂 safírové zámečky šla trochu hůř, protože se ty safírové zámečky mají tendenci lámat a praskat. Ale po pár minutách rejdění štípaček po zubech za zvuku štípání zubů je po všem. Všechny zámky i s drátkem opouštějí i horní čelist. Voilá!!!
Mno a pak přijde to nejhorší. Teda. Ono to není tak strašný, ale maličko nepříjemný to je. Začínají obrušovat ty zbytky lepidla, co zůstalo na zubech. Dělají to na nízké otáčky nějakým hrubým čímsi, takže to pěkně rezonuje v hlavě. Chvílemi jsem to cítil až v nohou.
No a pak už bylo jen leštění takovou pastou, to už byla pohodička, pasta voní, nijak to nedrncá.
A JE TO! Dámy a pánové, tímto konstatuji, že ROVNÁTKA JSOU PRYČ. Ten naprostý rutinní klid všech kolem mě tak vyvedl z konceptu, že jsem se z toho i zapomněl radovat a zapomněl jsem si i vzít nějaký suvenýr.
Ale protože zítra si tam jdu pro ty sundavací a zastamdací rovnátka, tak si snad vzpomenu a odnesu si nějaký skalp. Ostatně, na kontroly budu muset chodit, takže to nebylo naposledy, co jsem tam byl.

A co ještě? Ještě tzv. "dostavba"

Aby toho nebylo málo, u ortodontisty MUDr. Petra bylo domluveno, že mi sundají rovnátka, pak se přesunu k MUDr. Smrčkovi (to je nový objev – více dále), který mi dostaví přední jedničky, které jsem měl na rohu ulomené.

Jak probíhá dostavba, se milé děti, dozvíte v dalším zápisku…

 


Všechny díly seriálu o rovnátkách a čelistní operaci:

 

Leave a comment

Stáhněte si eBook - Jak začít s automatizací obchodních procesů
This is default text for notification bar