Další odlehčení na víkend. Prohlížel jsem si svou starou osobní stránku (1995-1998) a našel jsem tam jednu bláznivou říkanku, kterou jsme tenkrát sesmolili s kolegou Tomášem Pařízkem. Je poměrně náročná na pochopení :-). Tady je:
Vopice
Vosumdesát vosum voranžovejch vopic – vorangutánů votrhávalo a
vokusovalo voslintaný vovoce na vokolních vjětvích. Vokolo
vobletovali vovádi a vosy.
Vorel vobhlížel vostřížim vokem vokolí. Vovce vokusovali
votavu a vostatní.
Ve vrcholu velký vrby voblizoval vrabčák vrabčici vypadajíc
vopravdu vošklivě. Ve velkym vjětru vodhodila větev vošklivýho
vopelichanýho vrabčáka vo vosum vrabcometrů vejš. Vošklivá
voblízaná vrabčice vynašla ve voku vrabčákovo vypadlý varle.
Vytřeštěná vrabčice vopravdu vomdlela, votupjělej vrabčák si ve
velký vejšce vyzkoušel vopravdovej vodvázanej vorgasmus.
Vystrašenou vrabčici vytočil vrabčákův výškovej vorgasmus. Vtom
vorel vyletěl na vrbu a voba vrabčáky vokloval. Velký vorangurán
vorlovo voprsklý vohlodání vrábčáků vodsoudil veřejnou výhružkou.
Vorel vomluvil vlastní volovinu vysokým vřískáním. Vinu viděli
všichni, vorla voškubali, vomastili a vopekli ve vohni.

(c) cca 1997 T. Pařízek, E. Hlava