V sobotu jsme se vydali do Sazka Arény. Až teď mi došlo, že jsme vlastně vyrazili v třigenerační sestavě (já, Helenka, brácha + jeho 1/2, táta a bráchy synátor). Chtěli jsme nejenom shlédnout zápas Slávia – Zlín (vlastně nám bylo skoro jedno, kdo bude hrát), ale zejména se podívat tedy na ten „chrám sportu„. Musím tedy říct, že to tam mají opravdu pěkné. Na chodbě to vypadá jako v nějakém nákupním středisku v sekci rychlé občerstvení. Hranolky, hotdogy, pivo, limo, zmrzlina a „lidové ceny“ v McDonaldovském stylu. Příchod do Arény se podobá příchodu do odbavovací části na letišti, ale to k tomu asi tak nějak patří.

Nakonec jsme se tedy dostali do hlediště. Bylo tam teplo, ač jsme seděli asi 3 metry od ledu. Brácha, zvyklý na zimní stadión v Litvínově, přijel v zimních botách. 🙂

Zpočátku, ještě než začal zápas, připadal jsem si jako na koncertě. Přítmí, barevná světla, muzika. OK, to bude show. Pozoroval jsem onu slavnou megakrychli nad středem ledu a skrytě obdivoval toho, kdo vymyslel nejen krychli, ale celou halu. To musela být megahlava. A pak začal zápas. Raději bychom sledovali jiné týmy, ale co už. Zlín je nemastnej neslanej, žádnej skandál, žádnej Jágr. Zato Slavia, to už je jiný kafe. Na střídačce Růža, ale jinak – vlastně táta je nemá moc rád, ty „sešívaný máča“. 🙂

Ale k věci. Zápas probíhal, dalo se na to docela i koukat, ale stále jsem měl pocit, že o hokej tu vůbec nejde. Důležitá byla megakrychle! Nejen, že do nás hustila to, že baterky VARTA vydrží déle než CD přehrávač, ale v každičké maličké pauzičce tam pouštěli takové legrácky, které tak trochu ten hokej zastínili. Já to neumím popsat. Kdo tam byl, asi ví o čem mluvím. Jednou ukázala kamera na dvojici v srdíčkovém rámu a nápisem KISS ME, pak zase nějaká slečna tančila (virtuálně naklíčovaná) před brankářem a rozptylovala ho, nebo zas v dalším vstupu z některého diváka udělali neandrtálce nebo bankéře. Některé záběry byly opravdu vtipné. Zejména, když ukázali v srdíčku dva chlapy, kteří se měli políbit … 🙂

Byla to prostě show pro celou rodinu. Pro malé děti i babičky. Sportovní zážitek v úplně novém pojetí, které u nás ještě nemá moc tradici. Ale mě by zajímalo, jak se na to dívají fanoušci. Neruší je to v soustředění na fandění? Snad se mi jednou podaří se tam dostat na zápas Litvínova, abych si to mohl taky vyzkoušet. To správné fandění s megakrychlí. Jen si asi příště koupíme lístky někam výš, abychom pohodlněji viděli na krychli.

A jak dopadl zápas Slavia – Zlín? Na megakrychli psali, že to skončilo 1:1.