Ptala se mě žena: A co, že jsi se rozhodl přejít na jablíčko? Odpověděl jsem, že chci snížit množství nasíracích okamžiků s Windows a že už mě to s nima nebaví. Stejně jako jsem totéž začátkem roku úspěšně provedl s telefonem.

A taky dost překvapuju lidi, tak to tu chci trochu vysvětlit.

Nejlepší byla reakce jistého P.D., se kterým jsem měl nedávno schůzku v Cross Café. Hledal mě tam dlouhými pohledy dlouho a přitom já ho z povzdálí sledoval (ano, před tím jsme se už viděli). A pak z něj vypadlo, že někoho mého typu sice zahlédl, ale když viděl, že přede mnou svítí jabko, tak si řekl, že to je nějaký bláznivý applista a nevěnoval mi více pozornosti. Já jsem si ale neobarvil vlasy na blond. Jen jsem vyměnil hardware!

Jsem pamětník

Pamatuju ještě počítače, když neměly okýnkové prostředí. Ovládaly se příkazovou řádkou. V devadesátých letech (takže to bude asi tak 20 let) jsem si na svůj PC 386DX se 4MB RAM (ne, to není překlep, opravdu to mělo míň paměti, než vaše mikrovlnka) nainstaloval Windows 3.11. A občas jsem je spustil. Jinak jsem se ale pohyboval povětšinou v DOSovském správci souborů Norton nebo Volkov Commander. Pokud víte, co to je, jste nejspíš také pamětníci.

No a pak přišla revoluce. To když Microsoft vydal zbrusu nová Windows 95. Na strahovských kolejích jsem byl jedním z prvních, kdo je na počítači měl. Tedy než mi je někdo ukradl i s počítačem. Btw, počítač zmizel ze zamčeného pokoje bez známek násilí. Kdo znal Strahov, ten ví, jaké „zabezpečení“ dveří tam tehdy bylo. Nebo, že by spolubydlící? Hmm, to je už jedno. Byl to tehdy stroj s procesorem Intel Pentium 75 MHz. To opět není překlep.

Chci tím říci, s Windows jsem srostlý více než 20 let. Chápejte to takhle – za tuhle dobu se ze spermie vyvine plně myslíci jedinec s právem řídit, kouřit a dokonce i volit! Když jsem začal pracovat s Windows, tak mi bylo přesně tolik, kolik je dnes generaci, která se narodila, když jsem s Windows začal pracovat.

Prostě strašně dlouho už to je!

Dlouhá cesta k Macu

Rozhodně se o mě nedá říci, že jsem Early Adopter. Naopak, k Applu jsem se propracovával několik let. Nejdřív jsem po kolegovi zdědil iPhone 3GS. S hnusem jsem ho zase zahodil, protože se mi prostředí (tehdy iOS 5 a pak 6) nelíbilo a telefon vlastně taky ne.

Pak jsem ale zdědil opět od kolegy iPhone 4S. Ten měl nejprve iOS 6, ale pak vyšel iOS 7. Sice mě na něm některý věci iritovaly (oproti Androidu třeba neuměl sdílet data mezi aplikacemi), ale začal jsem tomu přicházet na chuť.

Proč? Je to jednoduchý, někdy až tupý, ale FUNGUJE TO. O nic se nemusíš starat. Cvak, cvak a jedeš. Byl jsem ale velmi na pozoru a ve střehu. O uživatelích Apple produktů se říkalo prý, že jsou to ovce a že jsou zaostalí, nebo tak něco. Tak jsem ho nikde moc nevytahoval.

No, tak jsem iPhone 4S používal a zvykl si na něj. Ne na telefon (byl dost malý), ale na operační systém a celé to prostředí. Nepamatuju si, že jsem někdy na něj nadával. Prostě tak nějak fungoval a neiritoval mě. N-E-I-R-I-T-O-V-A-L. Což se o Samsung Galaxy S2, který jsem měl předtím, říct nedalo. Jasně, srovnávám zastaralý iP4S s ještě zastaralejším SGS2. Ale co tak slýchávám nebo jsem slýchával od kolegů a známých s Androidem, tak jsem nebyl sám, koho Android neustále překvapoval. V tom negativním slova smyslu.

Apple kam se podíváš

No a tak jsem si říkal, že to Apple nemá vůbec špatně vymyšlený. Mrknu na iPad. Hodil by se na občasnou práci doma bez notebooku, emaily, Redmine a tak. Jo, hele a Dotyk. Jak číst První tabletový týdeník Dotyk jinak, než na iPadu, ne? Vy se usmíváte, ale pro mě to byl jeden z nákupních argumentů. Nějak jsem si přece investici do té placky musel okecat! Budu číst kvalitní literaturu a k tomu potřebuju iPad.

Tak jsem si koupil iPad Air 2, hned jak byl k dostání u nás. Parádní kousek HW. A v něm iOS 8. Kromě divnýho multitaskingu (vlastně to multitasking nemá) a naprosto ale zcela úplně debilní NEpodpory myši, je to s klávesnicí vhodný stroj na takové to malé pracování. Už ho mám 3/4 roku a když čas od času mám v ruce tablet s Androidem, dostávám tiky a zvyšuje se ve mě tenze, která občas vrcholí třískáním do věcí. Nevím proč, asi už jsem zdegeneroval a očekávám od HW a operačního systému, že funguje, má okamžité odezvy a jednoduché ovládání. A u kterého nemusím moc myslet. iPad mám v ruce téměř denně. Z půlky opravdu pracovně.

Pak, když jsem viděl nový iPhone 6, asi je vám jasný, jak to dopadlo. Nejdřív jsem tedy musel zase své podvědomí  přeprogramovat, aby v nestřežený okamžik zastrčilo starý iPhone 4S do kapsy pyžama tak důmyslně, aby z ní mohl pěkně vyskočit rovnou do … WC. Aha! Konečně to pochopil! 🙂 A co teď? Mno tak tedy jo, když to jinak nejde. Musím si koupit iPhone 6. Mimochodem, chce snad někdo lepší důkaz toho, jak podvědomí dokáže naprogramovat mozek a ten pak ovládne svaly, aniž byste to mohli jakkoliv ovlivnit? 😉

Mac! Dáš pac?

Telefonů jsem měl fůru (Panasonic G520 byl můj první, tahle recenze s oddstupem 16 let stojí za to), vyměnit telefon není až takový terno. Ale co takhle vyměnit pracovní stroj a ještě k tomu i s operačním systémem? To je teprve výzva. Zvlášť po 20 letech loajality k Windows. Nezpůsobím tím Billovi bezesnou noc?

Nebudu napínat. Už zhruba 2 měsíce pracuju výhradně na Macbooku. Rozhodoval jsem se mezi Macbook Air 13, Macbook Pro 13 a novým Macbookem. Z mnoha důvodů jsem se přiklonil k Airu.

Můj notebook s Windows už mám jen na to, abych se k němu čas od času připojil a stáhnul nějaká data, která jsem si ještě nepřesunul. Mimochodem, DELL E4200 mi vydržel skvěle sloužit po dlouhých 6 let! Je fakt, že jsem marně čekal, kdy mi DELL spadne taky do záchodu, nebo mi ho přejede válcovačka, abych měl racionální důvod přejít na Maca, ale nic z toho se nestalo. DELL je držák.

A jaké jsou první pocity?

DOBRÝ

• Stejně jako u ostatních iVěcí, jak jsem napsal výše, na OS X tak nějak všechno funguje a je přímočařejší. Jak se věci kolem mě kompikují, už nechci moc laborovat s tím, proč nefunguje tu Outlook, tu Thunderbird, tu zas něco jinýho. iPhone a iPad mi ukázaly, že bych si mohl s Macem alespoň trochu zjednodušit život.
• Výkon je samozřejmě někde jinde, než na starém DELLu, ale to neberu jako výhodu Maca, spíš je to odrazem  technologického posunu těch 6 let.
• Propojení iPhone, iPadu a Maca (Continuity a Handoff) funguje tak nějak téměř přirozeně. To, co se na Win+Android musí složitě nastavovat, tady prostě je.
• Spotlight Search. Návyková záležitost.
• Mnoho věcí jsem přestal řešit. Třeba připojení k tiskárně a instalace ovladačů.
• Origoš plnohodnotná klávesnice (bohužel jen kabelová) je suprová, jedna z nejlepších, co jsem měl. A je hliníková, takže se mi bude špatně rozbíjet.
• Magic Mouse s gestama! Rychle jsem si zvykl na myš bez kolečka. Můj ukazováček při scrollování klouže radostí.
• Výdrž je násobně delší, než na co jsem byl zvyklý, ale že bych se dostal někdy na proklamovaných 12 hodin, tak to ani smykem. Ale klidně si dovolím odejít z kanceláře domů bez zdroje a vím jistě, že mi notebok ještě celý večer a druhý den ráno na schůzce vydrží naprosto v klidu.
• Mail.app. Zcela vyhovující emailový klient. Mám desetitisíce emailů a ta aplikace je neuvěřitelně svižná. Vyhledávání, přesuny, atd. Jak to, že se k něčemu takovýmu Thunderbird za 10 let vývoje nepropracoval?
• Po měsíci jsem si uvědomil, že jsem zapomněl koupit a nainstalovat Microsoft Office. Na běžnou práci mi stačí vestavěný aplikace v OS X a zbytek máme na Google Docs, který mimochodem běhají bleskurychle.
• No a pár dalších drobností, které mi dělají radost a zvyšují efektivitu práce.
• Jo a … zaklapnu a jdu. Otevřu, zadám heslo a jedu dál. Když vidím někde, jak „rychle“ startuje notebook s Windows z hibernace, je mi do pláče.

ŠPATNÝ anebo jsem to (ještě) nepochopil

• Bojuju občas s klávesnicí … ta kombinace cmd, ctrl a alt s ostatními klávesami sice zcela nahradila nutnost přepínat CZ/EN klávesnici, na což jsem byl zvyklý na Windowsích, ale občas na to ještě vteřiny a vteřiny čumím a hledám.
• Okna a práce s nimi – to mi taky ještě dělá potíž, některé okno jde zvětšit klávesovou zkratkou, některé ne, některé jde klávesovou zkratkou na full screen, někde to nejde. A podobný divnosti připisuju zatím tomu, že jsem 20 let jezdil vpravo a najednou se mám přeučit na volat na druhé straně.
• Ikony v docku. Au au au. Já tam nechci mít ikony, který jsou jen servisní. Chci tam jen aplikace, který buď chci mít na očích a nebo ty, které zrovna běží. Nechci tam Skype, Viber a další voloviny, které sice běží, ale nechci tam mít obří ikonu. Proč se to nedá nastavit, aby to bylo jen v tý horní liště? Kde to potažmo stejně je.
• A s předchozím souvisí i to, že jsem si zvykl na Cmd+W (zavře okno) a Cmd+Q (ukončí aplikaci). Jenže já si nechci omylem ukončovat Viber. Proč to nemůže běžet jako služba, kterou prostě nejde běžným způsobem ukončit?
• A ještě jednou Mail.app. Naprosto iritující je, že když píšu email ve fullscreen režimu, tak se nedostanu do přehledu ostatních emailů. Kdo takovou kravinu vymyslel a proč? A navíc to okno s rozepsaným emailem nejde vůbec posunout!
• Možnosti Safari jsou proti Firefoxu dost omezený. Vlastně ne Safari jako takové, ale jeho doplňky stojí za prd. Je to škoda, protože Firefox na iOS není, takže nevyužiju  synchronizaci mezi Mac, iPad a iPhone. Rád bych Safari používal, ale nejde to. Snad časem.
• Mohl by být lehčí a menší. Představte si, že 6 let starý DELL váží se základní baterkou 1kg a supermoderní Macbook Air 1,3 kg.
• No a pár drobností, které by mi trochu ulehčily práci, kdyby je měl Apple vyřešené jinak.

Závěrem …

Jeden čas jsem se sice poohlížel po kombinaci tablet Microsoft Surface s Windows 8 (ještě před tím, než se objevily Windows 10), případně v kombinaci s novým notebookem s týmž systémem. Ale když se mi do rukou dostaly Windows 8, bylo jasno, že mi nesmí přes práh.

Nejsem snad typická iOvce, nadržená na každý další update. Přešel jsem do iOS / OS X prostředí hodně pozdě a velmi obezřetně a po základní racionální úvaze (sic!). Nejvíc jsem se před přechodem bál toho, že mě to vykolejí z běžné činnosti a nebudu schopen několik dní normálně pracovat. Načasoval jsem si tedy přechod na víkend, abych měl čas se s ním sžít. Nebylo ale třeba. Je to takový pocit, jako když přijedete do cizího města a hned se tam cítíte jako doma.

Ještě jsem chtěl pokračovat, ale dnes, kdy píšu tento článek, má vyjít nová verze iOS 8.4.1 (aktuálně mám 8.4) pro iPhone, tak ji jdu netrpělivě vyhlížet. Už se totiž nemůžu dočkat nejdůležitější změny oproti předchozí verzi – třech nových pozadí pro Homescreen. Oh, wait!?