Ne každý email s připomínkou od čtenáře webu mě přinutí k hlubšímu zamyšlení. Někdy někdo prostě objeví nějakou díru, ta se zalátá a je klid, jedeme dál. Samozřejmě, že za takovéto připomínky jsem (jsme) vděční, ale ne vždy je prostor a čas na větší zkoumání. K této glose mě inspiroval email od pana Pavla V., který mimo krátké přednášky o významu validního kódu, upozornil na jeden známý, ale mlčky přehlížený fakt.
Zpravodajské portály nemají validní kód. To je prostý fakt, který si může každý ověřit ve validátoru. Skoro to vypadá, že čím větší web, tím je větší pravděpodobnost, že bude mít nevalidní kód.
Za všechny uveďme: iDnes.cz, iHNed.cz, Lidovky.cz, CeskeNoviny.cz, Sport.cz, Blesk.cz, Novinky.cz. Cnn.com, Times.com, Bbc.co.uk.
Ze zahraničních pak například:
Proč mají zpravodajské portály (a nejen zpravodajské) nevalidní kód? Je to díky laxnímu přístupu tvůrců kódu? Nebo tvůrci nemají ani tušení o tom, že něco jako validní kód existuje? Nebo to prostě není tak důležité, jak se všeobecně tvrdí?
Přikláním se k té třetí možnosti s jednou důležitou připomínkou:
Podle toho, co jsem vysledoval při zmíněném testu validity, stránky měly validní page envelope, tedy kostru nebo, chcete-li, obal. Jinými slovy, pokud bychom zkoumali jen tu část stránek, kterou navrhli html+css kodéři, bez jakéhokoliv obsahu (jen se známým „lorem ipsum…“), byly by bezpochyby bezproblémové a validní. Ale jakmile se do takto krystalicky čistého kódu nasypou ostrá data, rázem je po validitě.
Kdo za to může? Odpověď se sama nabízí. Dílem je to vina redakčních systémů, které stále ještě neumí produkovat validní URI. Odhadem je 80 procent chyb způsobeno nesprávným zápisem proměnných v odkazech. S tím souvisí i neuvědomělá práce autorů článků, kteří vkládají odkazy do článků v nevalidním tvaru. To jim nelze mít za zlé. Ale redakční systém je nedokáže opravit. Proč? Vždyť by to vyřešila jedna malá nenápadná funkce.
Dalším dílem k nevalidnímu kódu přispívají poťouchlé kódy reklamních proužků, čtverců a jiných blikátek násilně protlačených na stránky. Na tyto cizí kódy je většinou lokální redakční systém krátký, takže hanba padá pro změnu na reklamní systémy. A u nich je to stejné jako u systémů redakčních a obsahových.
Proč i tak velké a bohaté online noviny, jakými jsou CNN nebo BBC, nemají validní kód? Odpovím si sám. Protože by se tím musel někdo zabývat a věnovat tomu nemalé úsilí. A protože by to stálo zbytečně moc peněz a bylo by to přínosné jen pro ty, kteří se vývojem webových stránek zabývají. Mohli by si klepat na rameno a říkat „my jsme validní“. Jejich nadřízeným je to většinou úplně jedno. A i kdyby nebylo, stačí se zmínit o nemalých nákladech na nápravu a je po problémech. Nikdo nenutí výrobce redakčních systémů ke striktnímu dodržování validity a oni se tomu samozřejmě také nevěnují, protože to po nich nikdo nechce. Kruh je uzavřen.
Podle slov již jednou zmiňovaného pana Pavla V. prý „validní kód (…) dělá dobré jméno“. To je pravda, ale platí to jen v uzavřené komunitě lidí, kteří se výrobou webů zabývají. Podle toho, v jakém stavu jsou stránky tahounů Internetu nejen českého, ale i světového, můžeme směle prohlásit, že normální je být nevalidním.
Až někdy někoho napadne udělat prohlížeč, který zobrazí jen 100procentně validní stránky, budeme si moci prohlížet jen pár promile obsahu Internetu.
(vyšlo na www.lupa.cz)