Využil jsem nefunkčnosti internetového připojení a sesmolil další kousek poezie. Bez dalšího komentáře, tady jsou tedy Oči.
Oči
Často dívám se do Tvých očí
Naději ni smutek vidím v nich
Záře, ta šlehá jak bičem kočí
Proč náhle celý svět zas ztich’
Ten pohled předchází větu tvou
Jak nevyřčená stojí v temnotách
Já odpověď znám však nejasnou
Proč záleží ti na mých hodnotách
Jen dva modré těkavé kamínky
Bázlivě zastavují se a já potají
Ve snách pletu ti z vlasů copánky
Dlouhé krásné, jiné jméno nemají
Zem teď pod hlavou zase tlačí
Jak jarní déšť sny přecházejí
Mé skutečnosti slova nevystačí
Proč po tváři slzy se kutálejí?
Leave a comment
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.