Poezie bez komentáře.
Prapor bílý

Vyvěsím si prapor bílý
V srdci už zas jizva sílí
Ukrývám bol černou kápí
Beznaděj mě v srdci trápí

Naříkej, plač, žij, modli se
Vysvětlit život nesnaž se
Osud jen se zachvěje
Smutek v srdci přežije

Hlavu otoč k obzoru
K obloze plné žalu
Jen se ptej,
kdopak tu tiše vzlyká
Jen slunce poustevníka

A já,
já perly roním do klína
Zas něco ve mně zhasíná
Boty plné písku mám
Bol v srdci jen zakrývám

O věčném bytí chtěl bych snít
Však pouhou chvíli můžeš žít
Pak zamáváš nám praporem
A zašeptáš jen – s Bohem.
===

Další básně zde.