Jelikož nesleduji moc masové sdělovací prostředky (rádio jen v autě a TV ještě nemám), dozvěděl jsem se o Redbull kárách na Petříně zcela náhodou až v jedné diskusi na Poohovi. A tak mi to nedalo a vydal jsem se tam (na Petřín).
Na Petřínském svahu (směrem k Újezdu) bylo několik tisíc lidí, v počtu lidí na metr čtvereční by se tato akce mohla vyrovnat s návštěvností seriálu F1 Grand Prix. To jsem na Petříně ještě neviděl (neměl jsem foťák, zkuste foto zde).
Narozdíl tedy od MedvídkaPů, který to (asi zbytečně) vzdal jsem se dostal dost blízko (nejprve na startu a posléze v cíli) a tak jsem si mohl vychutnat ty bláznivé pohyblivé nápady na kolech.

Při vzpomínce na Freuda a Maslowa, zaujaly mě dva modely. Nikoliv provedením, ani nápadem, ale skvěle mrskajícím se ocáskem, mě zaujala jezdící spermie. V cíli se nestřetla s vajíčkem (jen s pořadatelem), tak z toho asi nic nebude. Ale úplně nejvíc mě zaujaly pojízdná kamna, která měla na plotně hrnce se špagetama a dalšími pochutinami. Bohužel za tak krátkou dobu se nestačily uvařit a tak jsem svůj hlad neuspokojil. To byl také jeden z důvodů, proč jsem tam nevydržel až do konce.

Viděl jsem asi 1/2 závodníků, pak jsem to vzdal, neboť mi nějaké děvče stále šlapalo na nohu a zezadu do mě strkal loktem nějaký otec, nesoucí svou ratolest na ramenou. Tak či tak, bylo to zábavné. Zvláště věta jedné statné mladé dámy: „Tu spermii jsem neviděla„, a odpověď jejího chlapa-či-co „To nevadí, budou další.“ 🙂

Jo, ještě mě tam zaujala jedna věc. Dost dlouho jsem sledoval kameramana a jeho kameru na dlouhém otočném rameni. Jak se ladně točila. Pokud to běželo nebo poběží někde v TV, tak ten člověk s Mattoni v ruce a s nepřítomným výrazem hledícím do kamery, tak to jsem byl já. 🙂

Update: skvělá fotogalerie vozítek je zde.