Často dívám se do Tvých očí
Naději ni smutek vidím v nich
Záře, ta šlehá jak bičem kočí
Proč náhle celý svět zas ztich’

Ten pohled předchází větu tvou
Jak nevyřčená stojí v temnotách
Já odpověď znám však nejasnou
Proč záleží ti na mých hodnotách

Jen dva modré těkavé kamínky
Bázlivě zastavují se a já potají
Ve snách pletu ti z vlasů copánky
Dlouhé krásné, jiné jméno nemají

Zem teď pod hlavou zase tlačí
Jak jarní déšť sny přecházejí
Mé skutečnosti slova nevystačí
Proč po tváři slzy se kutálejí?