S bývalým kolegou a kamarádem jsme byli včera na pivě. Neviděli jsme se dobrýho třičtvrtě roku. Viděl tedy má rovnátka poprvé. Tedy spíše slyšel. V přítmí hospody slyšel, že mluvím jinak. Poté co to zmínil, jsem mu vysvětlil, čím to je. Že neviděl rovnátka (z metru) mě potěšilo. Ale, že je slyšel mi moc na radosti nepřidalo. Co mě však docela rozpálilo byla jeho vážně myšlená připomínka, že si nikdy nevšiml, že bych měl nějak křivé zuby. Už jsem tu o tom jednou psal, že mi někdo říkal, že si nikdy nevšiml, že potřebuju srovnat zuby. Copak jsou ty lidi slepí???

 

Abych pravdu řekl, tohle jsou úplně ty nejhorší věty, které můžu slyšet. Toho se totiž nedalo nevšimnout. Takže buď mi do očí lžou, aby mě jako potěšili a nebo jsou fakt slepí. Ale nechápou, že ve mě to pak vyvolává pocity, že tohle všechno martýrium podstupuju úplně zbytečně.

 

Takže všem těmto "překvapeným" vzkazuji: nesnažte se mi lhát do očí a dělat, jako že jste si toho nikdy nevšimli. Teď už si fakt nemusíte dělat servítky!!!

 

PS: Na jejich obranu ale říkám, že teď když mě vidí, tak už si těžko vybaví, jak jsem to měl před 1/2 rokem, protože k tomu největšímu posunu a srovnání už došlo.