Asi udělám teď radost Jane B., které se moc líbil můj skvělý jídelníček, který jsem asi týden provozoval někdy před 14 dny.
Mám dobrou zprávu, změnil jsem jídelníček. 🙂

Tenktát jsem Jane a Monice v autobubusu maloměstské hromaděné dopravy živě popisoval, jak večeřím. Když člověk přijde domů v devět večer, už nemá náladu ukrojit si ani ten chleba (kdyby tam ale byl, asi bych neodolal). Pohled na špajz a ledničku byl velmi, ale opravdu velmi smutný. Syrové špagety, syrové sojové maso, půl kila arašíd a bonpari. V ledici jen máslo. Co byste si vybrali, kdybyste měli na něco chuť po celodenním shonu? Záměrně neříkám hlad, protože ten přichází prý až po třech dnech.
No, ti vtipnější uhodli, že jsem měl jeden den k večeři arašídy. Druhý den jsem si dal pro změnu opět arašídy. Ve středu mi začali lézt nejen krkem, ale i poněkud níže … ehm. A tak jsem udělal změnu a k večeři byly dva bonpari. Tomu se říká leností vynucená dieta.

Nevěřím tomu, ale vydržel jsem to skoro celý týden. Než mi došly arašídy. Bonpari ještě jsou, kdyby někdo chtěl. 🙂
Jo, ještě jsem zapomněl říct, že jsem ty solené arašídy nejedl jen tak, jak jsem je vyndal z toho obalu, to se rozumí. Nejsem blázen. 🙂 Denní dávku jsem nasypal do sítka a trhavými pohyby jsem z nich extrahoval sůl. Měli by vymyslet a prodávat typ arašíd, které by byly jemně solené, jako jsou dobré/hnusné balené vody jemně perlivé. (to jsou ty zelené)

Vsuvka: Když jsem byl malý, dostával jsem z arašíd sůl trochu drastičtěji. Vykoupal jsem je v teplé vodě a pak usušil. Mělo to však vedlejší účinky v tom, že se nedaly skor vůbec jíst.

Takže, komu by se zdálo, že odsolování arašíd sítkem je úchylnost, pro mě je to výrazný pokrok.

Ale abych se vrátil k tomu, proč to píšu. Na tento odlehčený týden vzpomínám velmi rád. Dneska a včera jsem to naopak s jídlem dost přehnal. Asi platí pravidlo, že co člověk tělu někdy ubere, to si později vyžádá k doplnění. A bohužel i s úroky. Já jsem ho ochuzoval o večeře a včera a dnes jsem mu to vrátil. Jsem teď (a včerejší večer nebyl jiný) tak přecpanej, že se sotva hýbu. Jak je to nezdravý, já víím. Ale odolejte tak výtečnýmu gulaši. To se prostě nedá. A neskončím, dokud nebude hrnec prázdný. 🙂 Mňam. Ještě že to jdu zítra vyběhat, alespoň nebudu mít z toho tak špatný svědomí. Takhle se stravovat denně, je ze mě do měsíce kulička. 🙂
Slibuju si, že od příštího týdne se už budu zase stravovat alespoň trochu zdravě. (alespoň večeři a snídani)