Svět a život vůbec se skládá z roztodivných příhod a skutečností. Pár z nich si poznamenám sem, místa je tu dost, navíc web a Standa Gross snesou všechno.

• Invex je čím dál tím stejnější, letos jsem dokonce na něj jel, ale kromě Křišťálových disků na něj nakonec vůbec nešel (návrat jsme museli uspíšit)
• Křišťálové disky dostaly samé podivné zařízení a softwary – myslel jsem, že je doba "IT s lidskou tváří", ale podle oceněných by se člověk tváře těžko dohledal
• Invex poskytl další zážitky – například jsem připravil výstaviště o nůž (při degustování brambor se sýrem jsem ho nepotřeboval a nemaje ho kam odložit, strčil jsem ho do saka), abych ho ještě tentýž večer mohl věnovat překvapené servírce v nějaké vinárně
• Pryč od Invexu – včera byla Praha beznadějně zacpaná, zatímco dneska ráno v obvyklém "zácpovém" čase jsem ji projel jako nůž máslem
• Cesta z Brna domů trvala 4,5 hodiny, ale stihli jsme i team-building a to formou zábavné cestovatelsko-komunikačně-pátrací hry chyť si svou peněženku dokud kroužíme kolem nádraží
• Včera mi přišlo cca 80 pracovních emailů, zatímco dnes "jen" slabá třetina (díky Bohu!)
• Také ve středu jsem zjistil, že nemůžu přijít příští týden předat cenu v soutěži WebTop100, ač jsem se moc těšil a měl jsem vymyšlený i překvapení … prostě pech.
• Včera jsem poznal, jak křehký může být někdy pracovní vztah založený na důvěře – rozchod s bývalým kolegou byl nepříjemný o to více, když jsem si uvědomil, že byl problém možná jen v komunikaci
• Zmíněný kolega mě nazval naprosto vážně "arogantním pražákem" – budiž to vzkaz všem těm, kteří mě, rodilého mostečáka, považují za pražskou náplavu 🙂
• A že jsem arogantní? Hmm, tak to si nemyslím, spíš jsem až moc dokonalý a sebevědomý, takže kam se na mě hrabe Hulátor, vy volové ignorantský!

Trochu moc na jeden den, ne?